Svépomoc málomocných

Je zajímavé si po třiatřiceti letech Havlovu Moc bezmocných znovu přečíst. Václav Havel měl naprostou pravdu v tom, že minulorežimní společnost byla pouze speciálním, poněkud neefektivním a nedokonalým případem evropské společnosti technicistní éry...

Termitištní systém

Na podobnosti i rozdíly mezi státy sociálního hmyzu a státy lidskými  bylo už od doby krále Šalamouna mnohokrát poukazováno. Jistě neřeknu nic objevného, zdůrazním-li hned na začátku, že hmyzí státy jsou na rozdíl od těch lidských...

Rasputin jako šaman, Rasputin jako fenomén

V letošním roce uplyne sto let od zavraždění známého ruského vizionáře a spolustrůjce carského osudu Grigorije Jefimoviče Rasputina (1871-1916). Literatura o něm je neobyčejně bohatá a rozporuplná, téma samo je nejen strhující, ale za století od jeho smrti a po vyprchání dobových politických nálad i psychologicky...

Blaho nevědomí

Naše vědomí je pouhou třešničkou na dortu obrovské spousty procesů, které v našem organismu nevědomě probíhají – nemusíme sami řídit tep našeho srdce, dýchání ani trávicí procesy: po opulentní večeři můžeme s klidem usnout...

Kam kráčíš, Česko? Kam kráčíš, Evropo?

 Zamyslíme-li se nad posunem celkové atmosféry ve společnosti za posledních šestadvacet let, je patrné, jak nesmírně vzrostla touha po jednoduchých odpovědích a řešeních. Na širší zamyšlení nad jakoukoli záležitostí není prostor -  vaše řeč ať je: „Ano, ano, ne, ne!“...

Globální obavy

Každá novější doba chová namísto někdejších obav z ďábla obavy „vědecké“, jimiž se obírá a děsí. Zdá se, že na obecný lid musí být nějaký abstraktní bič, kterého by se obával trochu podobně, jako malé děti kominíka či bubáka. Tady ovšem přestává legrace,...

Hojení ran

Je každému banálně známou pravdou, že náš organismus má značnou schopnost reparace – odřené koleno se zahojí, rozříznuté bříško prstu sroste. Moderní medicína má autoreparační snahy našeho organismu tendenci podceňovat a dělat za něj pokud možno všechno sama, jako hyperprotektivní rodič za dítě či ještě spíš...

Množit se memeticky

Nedávno jsme si povídali s kolegyní Eliškou Luhanovou o tom, že „memetika“ jako věda v posledku doskomírala na úbytě (její hlavní časopis „Journal of Memetics“ zanikl roku 2005). Centrální Dawkinsova myšlenka o memu jakožto replikující se jednotce kulturní informace  analogické genu je však...

Polární myšlení a jeho pasti

Lidské vnímání má vrozenou tendenci každý z aspektů nás obklopujícího světa chápat a prožívat podvojně, jako dvojici protikladů (pokrokový × reakční, užitečný × škodlivý, zděděný × naučený, horký × studený atd.). Tyto protiklady jsou prožívány jako kvalitativně různé...

Evropou obchází strašidlo...

Strašidlo komunismu bylo dnes vystřídáno novým, islamistickým. Je snad zbytečno zdůrazňovat, že islámský extremismus nerovná se islám jako takový, jak to bývá naším lidem zhusta chápáno a jemu prezentováno. Též „Islámský stát“ je zcela extrémním výhonkem politické zběsilosti a šikovně zvoleným pojmenováním drtivou...

Kořeny zla

Od počátku 20.století se stala agrese a agresivita předmětem psychologického zkoumání a úvah – byla k tomu řada dobrých důvodů. Obě světové války ukázaly, kam až může lidská destruktivita jít a téměř zničily evropskou civilizaci od Bretaně až po Volhu. V zásadě lze všechny koncepce týkající se vzniku agrese rozdělit do dvou velkých skupin: jedna přeceňuje či jedině uznává vlivy vnější...

Autodomestikace

Pod slovem „autodomestikace“ se rozumí pozoruhodná skutečnost, že člověk vykazuje některé rysy svých vlastních domácích zvířat. Celou záležitost nejvíce zpopularizoval známý rakouský etolog Konrad Lorenz, ač na některé její aspekty upozornil už Charles Darwin a další autoři. Co vlastně všechno člověka...

Permanentní juvenilita

V první polovině 20.století upozornili holandský anatom Louis Bolk a švýcarský zoolog Adolf Portmann  na zajímavou skutečnost, že lidé se v dospělosti podobají svými proporcemi novorozeným mláďatům či možná ještě spíše vyspělým fétům antropoidních opic – proto se tento jev nazývá permanentní juvenilitou či také fetalizací. Fenomén sám není v živé přírodě zdaleka neznámý...

Vetřelci

Představa, že zlý vlk, negativní hrdina z hanebné historky o Karkulce, mezi námi v kvantech žije a nechává si posluhovat a vydržovat se, není pro většinu z nás úplně běžná. Ve skutečnosti byl mnohem rafinovanější, než jsme kdy pomysleli. Správně tuše, že otevřená konfrontace s lidmi v posledku nedopadne dobře, začal se před zhruba patnácti tisíci lety mezi nás vtírat...

Pilný jako včelička...

Ze všeho hmyzu lidi v dějinách nejvíce fascinovaly včely – tedy rozumí se, včely sociální, ty naše všeobecně známé včely medonosné, neboť drtivá většina včelích druhů je samotářská, což laická veřejnost tuší jen mlhavě. Odhlédnuto od jejich strhujícího společenského života, byly včely od pradávna důležité i ekonomicky a před vynálezem třtinového cukru prakticky jedinými dodavateli sladkých pochoutek...

Proč zřejmě musí být studená válka...

Příběh z knihy Genesis o osudu našich prarodičů v ráji je zajisté „nedarwinovský“, ale má obrovskou výpovědní hodnotu o lidské podstatě a osudech. Adam s Evou byli vyhnáni z ráje po požití ovoce stromu poznání „dobrého i zlého“, to jest po pádu do polárního způsobu myšlení. Svou podstatou ani jinak myslet neumíme a každá věc, kterou se zabýváme, se nám rozpadne do páru polárních...